| |
#36584
dcera Lenka
zapálila svíčku
Mamince.
Když někdy hlava má ve dlaň se skloní,
žalostné slzy když zraky mi zcloní,
v toužebném snění často pak prodlím
a v tichých vzpomínkách k Tobě se modlím.
Pak je mi blaze, jak malá bych byla,
v měkké náruči Tvé tichounce snila
o ráji na zemi, jejž jsi mi dávala,
když jsi mne v náruči na srdci hřávala.
Kde jsou ty časy, kde jsou ty chvíle...
Kam že mi uprchlo dětství mé milé?
Je pustý život a k tomu tak krátký -
co léta odnesla, nevrátí zpátky.
A já tak toužím a žebroním v duchu
by osud popřál mým modlitbám sluchu.
By přál mi těch blažených chvil aspoň krátce
a v teplou náruč mne navrátil matce.
Musím zas malá a hýčkaná býti,
by se mi zjasnilo, prohřálo žití...
Jen tím zas načerpám zázračné síly
a Bůh mi dopřeje, bych došla k cíli...
Hoří už 10 let, 97 dní, 1 hodinu a 29 minut.
|
|
