| |
#35741
Martina
zapálila svíčku
Barunce Aronové.
Moje milá Barunka, už to tu je zase, kdy se za pár dní dozvídám to, že jsi nás navždy opustila na druhý břeh. Nepřijde mi, že by to bylo už 5 let. Stále čekám na Tvou zprávu od Tebe! Bohužel si uvědomuji, že už mi od Tebe nikdy nepřijde, tak moc to bolí, ani netušíš jak! Je to stále těžší a těžší, jelikož nemám nikoho takového jakou jsi mi byla ty! Byla jsi mi vždy a ve všem oporou, dodávala jsi mi síly a já doufala, že tak jak jsi mi říkala, tak to tak bude. Nyní mám dny, kdy už nevím kudy kam. Barunko hrozně mi tu chybíš a já bych dala všechno za to, aby jsi tu mohla být zpět a já mohla zase mít človíčka, kterého jsem měla tak ráda zase u sebe. Mohla bych Ti zase zavolat a ty by jsi mi říkávala:,,Martinko, neboj to zvládneme, už jedu!" Vím, že i ty jsi to v tom životě neměla jednoduché, stále jsi milovala někoho o koho jsi přišla, ale já teď taky miluji ale zatím žádný výsledek, i když ty to sama víš! Barunko, jak já bych potřebovala teď od Tebe radu! Zlatíčko hrozně mi tu chybíš!! Nemůžu a nevím jak dál, chci Tě vidět a potkat a říci Ti toho tolik a za všechno se Ti omluvit, ale nevím jak? Barunko kdyby člověk dostal šanci s Tebou aspoň na pět minut mluvit. Myslím na Tebe každý den, tak moc to bolí! Nikdo neví, co se ve mě všechno odehrává! Moc nám tady chybíš! Mám Tě moc ráda a nemůžu se dočkat toho dne, kdy Tě znovu spatřím a budu s Tebou. Mám Tě ráda posílám Ti velikou pusinku tam nahoru, kde se teď máš lépe, než tady. Znamenáš pro mě hrozně moc!! Pa a uvidíme se spolu v pondělí, přijdu Ti položit kytičku, přijedu za Tebou s bráškou, který na Tebe taky moc myslí!
Hoří už 10 let, 177 dní, 8 hodin a 6 minut.
|
|
