| |
#28650
Dana
zapálil(a) svíčku
Mamince.
Maminko, za 2 týdny to bude půl roku…Strašně dlouhá doba, co jsme se neviděly, neslyšely, nepohladily se. Ale strašně krátká doba na to, abych se s tím mohla smířit. My dvě jsme byly nerozlučná dvojice, která si vzájemně říkala úplně vše. Včetně takových běžných hovorů na téma co budu vařit, jaké je počasí, jak stíhám práci, pokyny abych jezdila opatrně a vždy po dojezdu Ti cinkla, abys o mne neměla starost, co nového u kluků…Vše mi přišlo všední, běžné, bez jediné úvahy, že by to někdy mohlo nebýt. Teprve teď vidím, že štěstí se skládá právě z těchto maličkostí a všedností a bez nich člověk žije jen „napůl“. Cítím, jak jsem si toho nevážila, považovala jsem to za samozřejmé! Jak strašně moc mi, maminko moje, chybíš! Chci jen věřit, že jseš, tam někde za obzorem, s tatínkem, který na Tebe čekal dlouhých 22 let. Moje každodenní myšlenky patří Vám oběma, moji nejdražší. Vaše „hubatá“ holka :)
Hoří už 11 let, 320 dní, 3 hodiny.
|
|
