| |
#24361
Veronika
zapálila svíčku
Martinovi.
Srdce buší, všední den, však s Tvojí duší mohu vídat se každým dnem. Snad našel jsi vytoužený klid, možná na straně druhé nechtěl jsi jako ještě mladý být. Nepochopen životem, samotou políben, odešel jsi nebeské víno pít, my zbylí, musíme truchlit pokaždé, když vzpomínkami prožene se tvůj smích. Někdy říkám si, že "tam" lehčeji bude se mi žít, vžak pro lásku pozemskou, musím nějakou chvíli tu ještě být.
Hoří už 12 let, 253 dní, 13 hodin a 10 minut.
|
|
